Česká pošta ( ČP )
Česká pošta
Česká pošta, s. p., je státní podnik provozující poštovní služby na území České republiky. Podnik je držitelem poštovní licence podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, v platném znění. Její činnost na území ČR dále upravuje § 16 zákona č. 29/2000 Sb., kterým se stanoví povinnost zachovávat mlčenlivost, která je uložena provozovateli poštovních služeb (tzv. poštovní tajemství); nařízení vlády č. 305/2003 Sb., kterým se stanoví částka určující , kdy je provozování poštovní služby, jejímž účelem je dodání písemné zprávy, vyhrazeno držitelům poštovní licence a zvláštní poštovní licence; vyhláška č. 286/2004 Sb., kterou se stanoví poštovní podmínky základních služeb a základní požadavky kvality při jejich zajišťování držitelem poštovní licence; vyhlášky č. 226/2000 Sb., kterou se stanoví způsob prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování základních služeb držitelem poštovní licence. V mezinárodním poštovním styku se ČP řídí úmluvami a ujednáními uzavřenými na Kongresech Světové poštovní unie, které je členem, a též dvoustrannými dohodami mezi ČP a zahraničními poštovními správami.
Sídlo a vedení
Sídlo má na Praze 3 v Olšanské ulici 38. Zřizovatelem je Ministerstvo vnitra České republiky. Identifikační číslo České pošty je 47114983, odštěpné závody se označují číslem odštěpného závodu v závorce za IČ.
Generálním ředitelem je JUDr. Karel Kratina. V červnu 2004 rezignoval předchozí ředitel Jan Přibyl (ředitelem od roku 1992), jemuž podle deníku Právo ministr Vladimír Mlynář vytýkal střet zájmů spočívající v členství v dozorčí radě eBanky. Časopis Týden napsal, že Přibyl podepisoval smlouvy bez vědomí dozorčí rady České pošty.
Historie v datech
- 31. 12. 1992 - z rozhodnutí ministra hospodářství č. 378/1992 ze dne 16. 12. 1992 odstavce II, byla Správa pošt a telekomunikací, s. p., (SPT, s.p.) Praha rozdělena na dva samostatné podniky (ČP, s. p., a SPT Telecom, s. p.).
- 1. 1. 1993 - vznik České pošty, s. p.
- 1993 - zahájeno zavádění APOSTu (automatického poštovního systému)
- 29. 5. 1999 - zrušen ambulantní způsob třídění zásilek (t. j. způsob, kdy byly zásilky pracovníky ČP zpracovávány během cesty), veškeré zpracovávání poštovních zásilek od této chvíle probíhá pouze v SPU (Sběrné přepravní uzly) či na poštách.
- 1. 4. 2005 - dohledem nad ČP pověřen Český telekomunikační úřad
- 1. 9. 2005 - zavedena akreditace k poskytování certifikátů elektronických podpisů.
- 24. 11. 2005 - rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu byla České poště udělena na období 1. 1. 2006–31. 12. 2008 poštovní licence.
- 1. 10. 2006 - z rozhodnutí generálního ředitele ČP, s. p., byl zrušen odštěpný závod (OZ) Mezinárodní provoz, OZ Dodavatelské a obchodní služby a OZ VAKUS (zkratka z původního názvu Výpočetní a kontrolní ústředna spojů).
- 22. 11. 2006 - Dozorčí rada pověřila generálního ředitele ČP vytvořením projektu přeměny ČP, s. p., na akciovou společnost.
- 1. 4. 2007 - Vstoupilo v platnost rozhodnutí generálního ředitele ČP, s. p., kterým se k 31. 3. 2007 ruší Poštovní přepravy a Sběrné přepravní uzly v působnosti Odštěpných závodů a k 1. 4. 2007 se v rámci Generálního ředitelství zřizuje sekce poštovní přepravy, v jejíž působnosti jsou nově zřízeny Sběrné přepravní uzly.
- 1. 5. 2007 - Byla ukončena činnost SPU Břeclav a SPU Jihlava, území v jejich působnosti bylo zahrnuto do působnosti SPU Brno
Organizační struktura
Podnik ČP je řízený generálním ředitelstvím. Pod působnost GŘ spadá v současnosti 7 odštěpných závodů a 11 Sběrných přepravních uzlů (SPU):
- Střední Čechy (01)
- Jižní Čechy (02)
- Západní Čechy (03)
- Severní Čechy (04)
- Východní Čechy (05)
- Jižní Morava (06)
- Severní Morava (07)
Do působnosti Odštěpných závodů (OZ) 01 až 07 spadají:
- Poštovní provozy
- Dopravní závody
Uvedené členění na odštěpné závody odpovídá aktuálnímu zápisu v Obchodním rejstříku a prezentaci České pošty, s. p., na jejím webu. Faktické fungování je však ovlivněno probíhající reorganizací.
Rozsah činnosti
Česká pošta měla k 31. 12. 2005 na území České republiky
- 3 401 pošt. Na 45 % pošt pracuje do pěti lidí, 25 % pošt má jen dva zaměstnance. Dvě třetiny pošt jsou ztrátové. (zdroj: Jaroslav Jurek, tehdejší ředitel odboru podnikové strategie České pošty v článku Jiřího Kučery)
- 15 poštoven
- 102 poštovních středisek
- 9 dislokovaných přepážek
- 10 471 doručovacích okrsků
- 24 107 poštovních schránek
- 38 290 zaměstnanců. Po Českých drahách je druhým největším zaměstnavatelem v Česku.
- 4 283 aut.
Ekonomika a monopolní výhrada
ČP působí na poštovním trhu, který je částečně deregulován (tzn. působí na něm i další subjekty poskytující služby v oblasti přepravy zásilek), ČP je ale držitelem tzv. poštovní výhrady (monopolu). Výhrada se vztahuje na poštovní zásilky ve vnitrostátním styku mající jako obsah písemnosti. O vyhrazenou zásilku se dle nařízení vlády č. 512/2005 Sb. jedná, jestliže je hmotnost poštovní zásilky nižší než 50 g a zároveň cena nižší než 18 Kč. Monopol se tedy nevztahuje na poštovní zásilky s hmotností od 50 g výše (včetně) nebo na služby s cenou od 18 Kč výše (včetně) s obsahem písemnosti. Poštovní zásilky do zahraničí nebo ze zahraničí nejsou monopolizovány a pošt. výhrada se na ně nevztahuje. Podmínkou pro udělení výhrady je povinnost poskytovat základní poštovní služby na celém území za srovnatelných podmínek a v předepsané kvalitě. Liberalizace poštovního trhu má být v Evropské unii dokončena k začátku roku 2011, v ostrovních státech, státech s nízkou hustotou obyvatelstva a konečně ve státech do EU později přistoupivších může být odsunuta až k roku 2013.
V roce 2003 pocházelo 60 % obratu České pošty z jiných jejích činností než z doručování dopisů a balíků.
Služby
Kromě přijímání, přepravy a doručování poštovních a neadresných zásilek ČP zajišťuje smluvní služby pro jiné podnikatelské subjekty či úřady jako ČSSZ (výplata starobních důchodů), Poštovní spořitelna a ČSOB (pronájem místa pro bankovní služby), SAZKA (příjem tiketů, vyplácení výher, prodej losů) Česká pojišťovna (uzavírání smluv) platby prostřednictvím SIPO atd.). Dále ČP zajišťuje vydávání poštovních známek včetně emisního plánu a služeb filatelistům a podobně.
Ministerstvo vnitra připravuje tzv. e-government. Kromě jiných míst (např. samosprávných úřadů) by také pošty sloužily občanům jako přístupová místa elektronické veřejné správy. Notáři a držitel poštovní licence (Česká pošta) by měli na požádání vydávat ověřené výstupy z centrálních státních registrů. Od roku 2007 tak Česká pošta vydává výpisy z katastru nemovitostí, živnostenského rejstříku a obchodního rejstříku. Na 74 tzv. kontaktních místech České pošty je vydává na počkání, na všech poštách je lze objednat k dodání do vlastních rukou.
V květnu 2004 požádala Česká pošta Ministerstvo informatiky o akreditaci k poskytování certifikátů elektronických podpisů. Tuto službu zavedla od 1. září 2005 v prvních sedmi pobočkách, v roce 2007 ji poskytuje na 74 kontaktních místech, tj. prakticky ve všech bývaých okresních městech.
Česká pošta uvažuje například i o poskytování služeb zásilkového obchodu, zprostředkování služeb cestovních kanceláří a podobně.
ČP provozuje tzv. hybridní poštu; klienti dodávají ČP písemnosti i adresy v datové formě, ČP zajistí tisk písemností, skompletuje je se správnými obálkami a doručí. Službu využívají zejména velké firmy, které často posílají velké objemy korespondence, např. výpisy z účtů. V roce 2006 začala hybridní pošta sloužit i drobným klientům: zákazník zašle poště e-mail s obrázkem či MMS a ona doručí klasický pohled.
ČP poskytuje také službu Registrovaná elektronická pošta, což je v podstatě elektronická doporučené listovní zásilky. ČP jako důvěryhodná třetí strana garantuje průkaznost komunikace (vydává odesilateli elektronickou doručenku podepsanou adresátem).
Česká pošta vydává dvakrát ročně pro veřejnost Zpravodaj pošty.
Kritika a dohled
Otakar Hölzl, odborník v oblasti spojů na pražské ČVUT, České poště v roce 2003 vytýkal, že nevychází vstříc potřebám zákazníkům a není schopná zavádět nové služby (viz čl. Jiřího Kučery), například zabalit balík, oskenovat text určený k odeslání atd.
Zpráva dohledového orgánu (ČTÚ) z roku 2006 je k České poště velmi kritická a uvádí mnoho desítek typů zjištěných nedostatků. Zároveň konstatuje, že nebyla zjednána náprava v řadě nedostatků, které byly vytýkány již dříve. Podle závěrů zprávy je dostupnost základních služeb v zásadě zajištěna, ale jejich kvalita je na nízké úrovni. Zpráva konstatuje, že nešvar nedodržování otevírací doby pošt je zřejmě velmi rozšířen. Dále vytýká České poště dlouhé čekací doby a polední přestávky v době, kdy je o služby největší zájem, nedostatečnou kvalitu informací podávaných zákazníkům, neoprávněné odmítnutí dodávat poštu do některých míst atd. Přestože bylo České poště uloženo zajistit ve velkých městech výdej uložených zásilek i v nedělích a o svátcích, v Praze byla tato povinnost splněna jen částečně. Hlavními příčinami stavu jsou podle zprávy ČTÚ malý zájem o potřeby zákazníků, špatná organizace práce a snaha řešit interní problémy podniku na úkor zákazníků.
Podle měření objednaného ČTÚ, při němž se zjišťuje rychlost dodání cca 30 000 zkušebních zásilek ročně, bylo v roce 2005 96 % zásilek dodáno následující pracovní den po podání, 3,65 % druhý pracovní den následující po podání, 0,35 % zásilek za delší dobu a 0,06 % zásilek se ztratilo. Oproti roku 2004 se zvýšil počet zásilek dodaných nejbližší pracovní den na úkor počtu zásilek dodaných druhý nejbližší pracovní den (v roce 2004 94,86 % : 4,73 %). Rychlost dodání se však počítá od nejbližšího plánovaného času vybírání schránky, nikoliv od vhození, a Česká pošta výsledky měření ovlivňuje tím, že vybírání schránek přesunuje do časných ranních hodin. Proto ČTÚ od roku 2006 mění metodiku měření.
Třídění a přeprava zásilek
Zásilky, od podacích pošt a z výběrů poštovních schránek, se třídí na sběrných přepravních uzlech (SPU). Tříděním se rozumí, že je jim určen nejvhodnější směr (dle adresy) a a nejoptimálnější způsob dopravy (dle typu zásilky a odesílatelem zvolené služby). ČP v současné době používá tři druhy přepravy poštovních zásilek:
- silniční
- železniční
- leteckou
Silniční přeprava
Přepravu zásilek po silničních komunikacích používá ČP pro poštovní spojení mezi jednotlivými SPU po celém území ČR a dále pro spojení mezi jednotlivými SPU a do jejich působnosti spadajícími poštovními provozovnami. V současné době používá ČP prakticky všechny druhy silničních vozidel; osobními počínaje a kamionovými tahači konče.
Železniční přeprava
Přepravu zásilek po železnici používá ČP pro poštovní spojení mezi jednotlivými SPU po celém území ČR. Zásilky jsou přepravovány v uzavřených poštovních vagonech označených logem ČP. Vykládku a nakládku provádějí zaměstnanci jednotlivých SPU. Samotnou přepravu mezi SPU pro ČP zajišťuje smluvní dopravce (České dráhy, a.s.)
Letecká přeprava
V současné době používá ČP pouze jedinou pravidelnou vnitrostátní leteckou linku.
Mezinárodní přeprava
Do sousedních států jsou poštovní zásilky přepravovány pozemní cestou (silniční a železniční). Pro poštovní spojení se zbytkem světa využívá ČP letecké linky.
Sběrné přepravní uzly
Transformace
Vláda Miloše Zemana návrh transformace pošty na akciovou společnost neschválila. Ministr informatiky Vladimír Mlynář v roce 2003 v souladu s programovým prohlášením vlády Vladimíra Špidly vyjádřil záměr předložit na přelomu června a července 2004 vládě záměr transformačního zákona, jímž by Česká pošta byla přeměněna na akciovou společnost. Účelem mělo být rozdělení řídicích kompetencí též na představenstvo a dozorčí radu a otevřená možnost případné částečné privatizace některých činností a kapitálové propojení s jinými subjekty. Některá ministerstva, například Ministerstvo financí (ministr Bohuslav Sobotka), s návrhem vyjádřila nesouhlas. Ministerstvo informatiky vydalo k 16. červenci 2004, v době pádu Špidlovy vlády, dokument s názvem Rok a půl existence ministerstva informatiky, v němž se uvádí: „Ministerstvo informatiky práce na návrhu zákona pozdrželo a s jeho dokončením čeká na ustavení nové vlády a případnou změnu jejich priorit.“