Masožravé rosliny - masožravky
Masožravé rostliny
Masožravé rostliny jsou již od dob Charlese Darwina středem zájmu a těší se velké popularitě. Mnohé až sadisticky fascinuje jejich unikátní a jaksi zvrácená schopnost, polapit a strávit živou kořist, tedy evolučně o mnoho dokonalejší organismus, než jsou ony samy. Další pak hledají potěšení ve zkoumání jejich půvabu a různorodé stavby jejich těl. Je bez diskuze, že si masožravé rostliny za miliony let svého vývoje vyvinuly celou řadu důmyslných pastí, mnohdy velmi specializovaných a schopných ulovit široké spektrum převážně hmyzí kořisti. Proto je zde obrovská skupina lidí, kteří jsou jimi fascinováni natolik, že zatouží nějakou masožravou rostlinu nakonec sami pěstovat. Není to vůbec nemožné, přestože je na celém světě známo jen pouhých 650 druhů masožravých rostlin. Mnohé z nich jsou však zájemcům již dnes snadno dostupné, jak už u zkušených pěstitelů nebo v běžné prodejní síti.
Co jsou masožravé rostliny
Termín "masožravé rostliny" užíváme pro rostliny, které se vyznačují schopností lovit živočichy a získávat z nich živiny. I když kořist většiny druhů masožravých rostlin, představují zástupci hmyzu, nezanedbatelnou součástí jsou také prvoci, korýši, někdy i drobní obratlovci jako myši, žáby, ještěrky apod. Označovat tyto rostliny jako hmyzožravé by tedy bylo nepřesné. Z toho důvodu se mnozí přírodovědci přiklánějí k obecnějšímu termínu "rostliny masožravé" (karnivorní). Poprvé tento pojem použil v souvislosti s rostlinami Diderot v 18. století.
U všech rodů masožravých rostlin byl zjištěn v lapacích a trávicích orgánech enzym proteáza, který štěpí bílkoviny, tedy základní složku svaloviny nejrůznějších živočichů. Předpokládá se, že masožravost vznikla v rámci adaptace rostlin na podmínky jejich životního prostředí. V naprosté většině totiž rostou na lokalitách, v jejichž půdách je nedostatek biogenních prvků (zejména dusíku a fosforu). Masožravé rostliny se ovšem v přírodě vyskytují společně s jinými rostlinami, které ve stejných podmínkách přežívají i bez schopnosti lapat kořist. Masožravost je tedy třeba vidět jako jedno z možných přizpůsobení na nedostatek minerálních živin. Toto přizpůsobení zvýhodňuje masožravé rostliny v neustálém konkurenčním boji o prostor a místo na slunci.
!!!!
Máte-li doma nějakou masožravku napište do komentářů jestli se Vám něco povedlo vypěstovat - mně osobně vyrostly dva výhony
MASOZRAVA ROSTLINA
(JANA VRABLOVA, 31. 10. 2011 9:10)