Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dokument TAJEMNÁ PRAHA I.

26. 8. 2008
Václavské náměstí
Velkolepě koncipované náměstí vzniklo při založení Nového Města Karlem IV. roku 1348. Je dlouhé 750 m a široké 63 m v horní a 48 m v dolní části. Do několika let byly kolem vyměřeného prostoru vystavěny domy a dílny řemeslníků, sladovny a pivovary. Náměstí se jmenovalo Koňský trh, nebo? bylo určeno pro obchodování s koňmi a kromě toho k prodeji různých zemědělských produktů. Později byly v dolní části postaveny kotce pro prodej sedlářského a pasířského zboží, látek a koření. Trhy zde byly ukončeny v roce 1877. Na tržišti se i popravovalo, v dolní i v horní části náměstí stávala šibenice. Ve spodní části Na Můstku býval rybník s mlýnem, uprostřed veřejná studna a později byly v ose náměstí vystavěny tři kašny. Ke konci 14. st. vznikla jako součást hradeb v místě dnešního Národního muzea Koňská brána neboli brána sv. Prokopa, která byla zbořená v roce 1875. V roce 1680 byla při ústí do Jindřišské ulice postavena barokní socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla (dnes na Vyšehradě) a později proti dnešní Opletalově ulici barokní sousoší Jana Nepomuckého s anděly od neznámého sochaře z roku 1727. Obě plastiky byly odstraněny roku 1879. Socha patrona země české bývala místem, kde se scházeli ve významných chvílích Pražané. Po jednom takovém památném shromáždění lidu v roce 1848 navrhl Karel Havlíček Borovský, aby se Koňský trh přejmenoval na Svatováclavský. Čeští vlastenci roku 1786 poblíž prostřední kašny otevřeli první české divadlo s názvem Bouda, v němž se hrálo v českém jazyce. Strženo bylo v roce 1789, nebo? překáželo dopravě. Brzy nato bylo celé náměstí vydlážděno oblázkovými valouny, kterým se říkalo "volská oka". V roce 1865 bylo instalováno plynové osvětlení. V řadách při chodnících stály plynové lampy a od roku 1868 byly uprostřed v ose náměstí instalovány mohutné litinové kandelábry se svítilnami. Navrhli je architekt Aleš Linsbauer a sochař Eduard Wessely. V roce 1895 bylo trvale zavedeno na Václavské náměstí elektrické osvětlení.

V roce 1890 byla vystavěna v horní části náměstí rozlehlá budova Národního muzea (viz samostatný dokument), která tvoří jeho dominantu dodnes. Náměstí bylo zprvu bez zeleně a stromů. V roce 1876 byla dolní část náměstí osazena 4 řadami a horní část 6 řadami stromů (platany aj.). Mnoho z nich brzy uhynulo, a tak je nahradil v polovině 90. let ředitel pražských sadů František Thomayer lípami zelenými, které byly vysazeny při chodnících. Dnes rostou na náměstí lípy stříbřité neboli plstnaté, které jsou odolnější. Je jich více než 150.

V roce 1884 projela po náměstí první tramvaj, ještě tažená koňmi. Její trasa vedla od Můstku přes náměstí na Vinohrady a dále k Nuselským schodům. První eletrická tramvaj se po kolejích, přemístěných k chodníkům, rozjela roku 1900. Tramvaje jezdily po náměstí až do roku 1980. Jako poslední projela 13. prosince noční dvaadvacítka. Po odstranění kolejí zde bylo osázeno množství okrasných keřů, travin a květin a v 80. letech byla ve spodní části náměstí upravena rozsáhlá pěší zóna. V okolí sochy sv. Václava byla vybudována promenáda.

V letech 1912 - 13 byl v horní části náměstí postaven pomník sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka, (viz samostatný dokument Pomníky a sochy). Svatý Václav, patron země české, byl svědkem četných slavných i tragických událostí v novodobé historii země a Pražanů. Stejně tak Václavské náměstí vždy bylo a dodnes je především přirozeným centrem obyvatel Nového Města a Pražanů vůbec. Po první světové válce zde panoval čilý stavební ruch a zejména po vzniku Velké Prahy v roce 1922 byly na náměstí zřizovány nejluxusnější domy, banky, obchody, hotely a restaurace, stejně jako v největších ulicích, které náměstí křižují - v ulici 28. října a navazující Národní třídě a v ulici Na Příkopě. Proto získalo toto společenské a obchodní centrum pojmenování Zlatý kříž.

Po druhé světové válce byly zastavěny tři proluky po domech zničených bombardováním v roce 1945: vznikl Dům potravin, hotel Jalta a Dům módy. V druhé polovině 20. st. byly v souvislosti s výstavbou metra na náměstí vybudovány tři podchody. Kvalita prvního podchodu vystavěného uprostřed náměstí v roce 1968 byla těsně před otevřením prověřena sovětskými tanky při okupaci. Projekt podchodu vypracoval ing. Jaroslav Strašil a spol. V srpnu 1978 byl podchod spojen eskalátorem se stanicí metra Můstek. Podchody před Národním muzeem a Na Můstku byly vybudovány a otevřeny současně se zahájením provozu na trase metra A v roce 1978. Podchod Na Můstku se sedmi výstupy je největší, jeho součástí je kromě vlastního podchodu pro pěší i rozlehlý vestibul ke stanicím metra A a B. Stavbě tehdy musely ustoupit tři budovy: budova na rohu náměstí a tzv. Myší díry, v níž sídlila Maďarská kultura, dům Na Můstku a dům v Provaznické ulici.

Nejvýznamnější dějinné události na Václavském náměstí:

1848 ještě u Bendlovy sochy sv. Václava byla sloužena mše za dobré pořízení českých poslanců, kteří za doprovodu Pražanů odjížděli předložit císaři do Vídně své požadavky. O pár měsíců později se zde konala slavná mše při příležitosti Slovanského sjezdu a pár dní nato tu sloužil Jan Arnold další slavnou mši, která byla počátkem svatodušních bouří, při nichž se stavěly barikády a Praha byla ostřelována z děl.
1905 se konala velká demonstrace za hlasovací právo.
1914 se zde loučily české pluky při odchodu do války. Ty, které vytvořily legie, zde byly opět slavnostně přivítány.
1918, 28. října byla před Myslbekovým pomníkem sv. Václava vyhlášena československá státní samostatnost slovy listiny, kterou přečetl Alois Jirásek. Pod sochou jsou v kvádrech v zemi zasazena památná čísla 28. 10. 1918.
1939 zde bylo ohlášeno zřízení protektorátu.
1942 zde shromáždění občané přísahali věrnost Německé říši.
1945 byl ohlášen konec 2. světové války, znárodnění těžkého průmyslu a bank.
1948, 25. února zde velké shromáždění podpořilo komunisty a účastníkům bylo oznámeno "vítězství pracujícího lidu", které zahájilo etapu totalitního komunistického režimu.
1969 v lednu se v horní části náměstí na protest proti invazi jednotek Varšavské smlouvy do naší země upálil student Jan Palach a později student Jan Zajíc; v srpnu téhož roku byla brutálně rozehnaná demonstrace k prvnímu výročí invaze.
1989 v listopadu zahájila velká shromáždění na náměstí tzv. sametovou revoluci, která ukončila totalitní komunistický režim v zemi. Při největších demonstracích se odhadovala účast asi 250 000 lidí. Tyto události přinesly úvahu o tom, kolik lidí náměstí pojme: za předpokladu, že na 1 m2 se vejdou 4 lidé, se dá usoudit, že zaplněné náměstí pojme asi 160 000 lidí.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář