Dokument TAJEMNÁ PRAHA III.
26. 8. 2008
1829 Omnibusy
V říjnu 1829 získal povozník Jakub Chocenský koncesi k provozování dvou omnibusových linek a stal se tak průkopníkem v provozování pravidelné dopravy osob na území Prahy. Tento první pokus nebyl úspěšný a omnibusová doprava hned v následujícím roce zanikla. Další omnibusové linky, většinou s krátkodobou existencí, se v pražských ulicích objevily v roce 1842 a na počátku 60. let 19. století. Nejvýznamnějšími pražskými podniky provozujícími omnibusovou dopravu byly Karlínské podniknutí omnibusů (1870 - 1879) a První pražská společnost pro omnibusy (1872 - 1883).
1875 Koněspřežná tramvaj
Dne 23. září 1875 do ulic hlavního města Království českého poprvé vyjela koněspřežná tramvaj, lidově zvaná koňka. Toto datum se tradičně slaví jako den, kdy Pražanům začala sloužit pravidelná městská hromadná doprava. První linka vedla od rozestavěného Národního divadla do Karlína. V letech 1883 - 1885 byla postavena prakticky celá její sít o délce 18,875 km. Provozovatelem koňky byl belgický podnikatel Eduard Otlet. Dne 12. května 1905 skončila jedna etapa pražské městské hromadné dopravy - po bezmála 30 letech byl provoz poslední linky koňky slavnostně ukončen.
1891 Lanová dráha na Letné
Nové dopravní prostředky městské dopravy se v Praze objevily při příležitosti Zemské jubilejní výstavy. Dne 31. května 1891 zahájila provoz pozemní lanová dráha na Letnou poháněná vodní převahou. Lanovka patřila pražské obci a byla v roce 1903 elektrifikována Františkem Křižíkem. Jezdila až do roku 1916, kdy byl její provoz zastaven.
1891 První česká elektrická dráha Fr. Křižíka
Dne 18. července 1891 zahájila v Praze na Letné provoz první česká elektrická tramvaj (a současně první česká elektrická dráha). Stalo se tak zásluhou předního českého elektrotechnika Františka Křižíka. Letenská dráha byla soukromým dopravním podnikem a jezdila jen v letní sezóně až do roku 1900.
1891 Lanová dráha na Petřín
Dne 25. července 1891 zahájila provoz pozemní lanová dráha na Petřín, kterou postavilo Družstvo rozhledny na Petříně. Její pohon byl, podobně jako u lanové dráhy na Letné, zařízen na vodní převahu. Její provoz skončil v roce 1916 v souvislosti s 1. světovou válkou. Lanovka byla obnovena až v roce 1932, kdy byla zároveň přestavěna na elektrický pohon. Spolehlivě sloužila veřejnosti přes 30 let. V roce 1965 došlo na Petříně k rozsáhlým sesuvům půdy, které trat lanovky zničily. Znovu se lanovka na Petřín rozjela po dvacetileté přestávce v roce 1985.
1908 První autobusy v Praze
Dne 7. března 1908 zahájily Elektrické podniky dopravu na první pražské (i české) autobusové lince z Malostranského náměstí na Pohořelec. Brzy byla prodloužena přes Karlův most na Křižovnické náměstí. Pro značné technické potíže byla po nehodě 17. listopadu 1909 doprava bez náhrady zastavena a Praha opět zůstala bez autobusů.
1936 Trolejbusy v Praze
Významnou novinkou v pražské městské hromadné dopravě se staly trolejbusy. Pravidelný provoz na první lince od střešovické vozovny přes Bořislavku ke kostelu sv. Matěje byl zahájen dne 29. srpna 1936, ale představy města o rozvoji tohoto druhu dopravy narušila válka. Největší rozmach zaznamenala trolejbusová doprava po druhé světové válce, v roce 1959 dosáhla délky 56,9 km tratí. V provozu bylo 11 linek, k dispozici bylo 145 trolejbusů (což činilo o 15 více než autobusů!). Dne 15. října 1972 projely Prahou naposledy trolejbusy na lince č. 51 ze Strahova k vinohradské Orionce.
1966 Zahájení výstavby pražského metra
Dne 6. ledna 1966 byla v Opletalově ulici zahájena prvními přeložkami inženýrských sítí výstavba prvního úseku pražské podpovrchové tramvaje, ale 9. srpna 1967 rozhodla vláda o tom, že se bude v Praze stavět metro. Historie metra ale začala mnohem dříve. Nejznámějším z prvních návrhů pražské podzemní dráhy byla studie "Podzemní rychlá dráha pro Prahu" Ing. Bohumila Belady a Ing. Vladimíra Lista z roku 1926. V roce 1941 byl připraven souhrnný projekt sítě tří tras podzemní dráhy, přičemž trat A byla rozpracována až do stádia prováděcího projektu. Oba návrhy již vystihly hlavní přepravní potřeby města a směry tratí z větší části odpovídaly dnešním. Válečné události způsobily, že výstavba metra nebyla zahájena a řadu let se vedly koncepční spory, zda v Praze stavět podpovrchovou tramvaj nebo metro.
1974 Přelom v historii pražské MHD - metro páteří pražské MHD
Přelomovým datem v historii městské hromadné dopravy v Praze je bezesporu 9. květen 1974. Toho dne zahájilo provoz metro na svém prvním provozním úseku trati C mezi stanicemi Sokolovská (dnes Florenc) a Kačerov. Kromě toho byla dokončena řadu let probíhající postupná obměna vozového parku a Pražané se toho dne naposledy svezli v pravidelném provozu starými dvounápravovými tramvajemi s vlečnými vozy. Současně z pražské MHD zmizela po 99 letech definitivně profese průvodčích a současně byl zaveden nepřestupný tarif. Postupem doby se podzemní dráha v Praze stala naprostou samozřejmostí a život v metropoli si už bez ní nedokážeme představit. Trat C byla později prodloužena o další úseky: v roce 1980 do stanice Kosmonautů na Jižním Městě (dnes stanice Háje) a v roce 1984 do stanice Fučíkova (dnes Nádraží Holešovice). Dne 12. srpna 1978 zahájila provoz druhá trat metra A z Dejvic na Vinohrady a vedle hloubených stanic, známých z tratě C, se na ní objevily hluboko založené ražené trojlodní stanice. Linka A byla postupně prodlužována směrem do Strašnic - do stanice Želivského (1980) a s využitím původně jen manipulační tratě až do stanic Strašnická (1987) a Skalka (1990). Základní sít pražského metra dotvořila třetí trat - B. Na prvním provozním úseku od počátku Sokolovské třídy na Smíchovské nádraží se začalo jezdit 2. listopadu 1985. V dalších letech pokračovala výstavba nových úseků do Nových Butovic (1988), do stanice Českomoravská (1990) a do Zličína (1994). Nejnovější úsek pražského metra spojuje stanici Českomoravská s Černým mostem (1998).
V roce 2000 měřily tři linky pražského metra bezmála 50 km a Pražanům sloužilo 51 stanic. Jako poslední byla dne 8. června 2001otevřena stanice Kolbenova. Podzemní dráha se postupem času stala páteří pražské městské hromadné dopravy. Na podzim roku 2000 byla slavnostně zahájena výstavba čtvrtého úseku tratě C do Kobylis. Povrchová doprava se přizpůsobovala rozvíjející se síti metra a v centru města byly rušeny tramvajové tratě. S postupem let v centru Prahy došlo opět i k omezení autobusové dopravy. Po mnoha letech stagnace byla pražská tramvajová sít významněji rozšířena novými tratěmi do sídliště Řepy (1988) a Ohrada - Palmovka (1990).
1996 Změna odbavovacího systému
Od 1. června 1996 se uskutečnila změna odbavovacího systému v hromadné dopravě osob na území Prahy a pražského regionu, která umožnila i provedení zásadní tarifní reformy. Byl opět zaveden přestupný tarif umožňující v rámci územní a časové platnosti uskutečňovat přestupy a optimálně kombinovat při cestách jednotlivé dopravní prostředky. Nové elektronické označovací strojky umožnily vyznačit na jízdence řadu údajů pro následnou kontrolu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář