Božena Němcová
Božena
Němcová
Rozená Barbora Novotná později Barbora Panklová.
* 4.2.1820 Vídeň † 21.1.1862 Praha
Božena Němcová – spisovatelka, která byla a je považována za zakladatelku novodobé české prózy.
Příjmení „Panklová“ získala až, když si její matku Terezii Novotnou vzal Johann Pankl. Jako malá se odstěhovala do Ratibořic.
Božena Němcová neměla žádné zvláštní vzdělání a do školy chodila v České Skalici. V dětství na ní měla velký vliv její babička Magdalena Novotná, která byla tkadlenou.
Manželství
Manželství jí moc nesedělo, a hlavně jí trápilo zdraví. Kvůli němu odešla do Prahy, kde jí její lékář seznámil s vlasteneckými spisovateli, kteří nepsali německy, jak bylo zvykem, ale česky. Přidala se k nim a začala psát povídky, prózu, cestopisy i básně. Psaní jí moc těšilo, ale jinak byl její život spíše smutný.
Chudoba
Odešla od manžela, byla úplně bez peněz, a navíc jí zemřel synek Hynek. Vlastenečtí přátelé, které žádala o finanční pomoc, moc nevyhověli. Ale aspoň po smrti jí vystrojili velkolepý pohřeb.
Babička
Babička (1855) – psáno po smrti syna Hynka (spisovatelka v psaní tohoto díla patrně hledala útěchu). Popisuje zde vzpomínky na šťastné dětství prožité v ratibořickém údolí. Ústřední postavou díla je babička – stala se symbolem dobra a lásky.
Děj
Kniha začíná příjezdem babičky na Staré Bělidlo, další kapitoly popisují život na samotě a obyvatele ratibořického údolí. Babička svojí morální hodnotou výrazně převyšuje ostatní lidi, a to ze všech vrstev. Většina postav (včetně kněžny), je historicky doložena. Dílo vyznívá optimisticky, a to i přes babiččinu smrt. Objevuje se tu i postava, která do kompozice díla víceméně nezapadá – šílená bláznivá Viktorka. Mladá komtesa Hortenzie, která jako by zajišťovala určitou realitu světa v tomto díle. Němcová dala dílu podtitul Obrazy venkovského života.